Famózní výstava „Faces. Síla tváře“ , která byla čtyřkrát odložena, je konečně k vidění ve vídeňské Albertině. Věnuje se radikálním změnám v portrétní fotografii v Německu a Rakousku v období mezi světovými válkami.
Ve 20. a 30. letech fotografové radikálně inovovali chápání klasického portrétu: snímky se již nepoužívají k zachycení osobnosti člověka, ale k inscenaci tváří podle vlastních představ. Prostřednictvím tváří se tak vyjadřují estetické představy avantgardy i společenské dění v meziválečném období. Zachyceny jsou experimenty týkající se prezentace nových forem, vztahu mezi individualitou a lidským typem, feministického chápání role žen a politické ideologie. Všechna tato dění na sebe naráží a rozšiřují chápání portrétní fotografie.
Výchozím bodem je vynikající fotografická série Helmara Lerskiho „Metamorfóza – proměny světlem“ z let 1935 a 1936. Na svých portétech vytvořil mimořádnou inscenaci tváří pomocí světla. Vyvinul svůj styl prezentace v úzkém vztahu ke své předchozí práci jako herec v Americe a později jako kameraman a technik v Berlíně, kde od roku 1915 spolupracoval na legendárních němých filmech (např. Metropolis). Jeho tři velmi rozsáhlé série portrétů jsou důkazem jeho mistrovství: Záběry z každodenního života vznikly ještě v Berlíně. V Palestině, kam v roce 1932 emigroval, fotografoval Araby a Židy. Zde vznikla i série Metamorfózy světla, ve které mistrně ukazuje, jak světlo dokáže měnit model.
Hraní rolí
Hraní rolí před kamerou samozřejmě existovalo již v 19. století. Ale po první světové válce, vysvětluje kurátor výstavy Walter Moser, došlo k radikální obnově portrétních fotografií: „Společenské změny manifestují výrazy tváří“.
První z pěti kapitol výstavy ukazuje, jak byly během této doby nově sestaveny role a pohlaví. Trude Fleischmann nebo Suse Byk inscenovaly ve svých ateliérech nové typy žen. Teatrální inscenace vlastní osoby nebo modelu sloužilo spíš k vyzkoušení nejrůznějších identit a vlastnímu kreativnímu vyjádření.
Modernistické experimenty
Další vývoj fotografických možností ztvárnění vedlo učitele a studenty v Bauhausu v Dessau i využití nových technik. Vytvářeli nové inovativní vizuální efekty při ztvárnění světla.
Getrud Arndt, která byla absolventkou Bauhausu, se pomocí několika rekvizit a výrázné hry obličeje vtělila do nejrůznějších ženských typů.
154 fotografií, 7 filmových clipů, 7 knih
Otevřeno : 12.2. – 24.5.2021